Dialog Napříč: Deset osobností z různých názorových směrů dnes hodnotí protikrizové kroky současné vlády. Dialog připravuje politolog a publicista Petr Drulák.
Inflace stoupá na nové rekordní úrovně, rostou ceny pohonných hmot, energií, a také potravin. Celosvětový kontext je neblahý a je patrné, že bohaté země skupují obilí, kde se jen dá. Česká vláda reaguje ale v porovnání s jinými zeměmi EU velmi skrovně. Dokonce ústy předsedkyně TOP 09 uvedla, že vláda by se neměla starat o lidi. Měla by vláda razantněji zasáhnout? Kde a jak?
Dialog připravuje politolog a publicista Petr Drulák
Jana Bobošíková a Hana Lipovská, Institut svobody a demokracie
Takzvaná „pádivá“ inflace, které dnes čelíme, je výsledkem jednak silně uvolněné politiky většiny centrálních bank včetně ČNB po roce 2008, jednak nezodpovědného zadlužování. Zadlužovaly nás sice všechny vlády od roku 1998, nicméně na masivní inflaci založila svými bezprecedentními deficity vláda Andreje Babiše a pokračuje v tom vláda Petra Fialy. Na straně vlády je proto řešení jediné: novela zákona o státním rozpočtu. Hrubým odhadem by inflaci mohl zkrotit přebytek 10 % HDP. To ovšem odpovídá třetině příjmů státního rozpočtu, což je politicky neprůchozí. Z hlediska praktické hospodářské politiky by proto bylo schůdné sestavit nový státní rozpočet na rok 2022 s přebytkem 5–7 % HDP. Už to by snad pádivou inflaci mohlo stáhnout zpět na jednocifernou úroveň. Jakkoli bolestný by takový zásah byl, musíme si uvědomit, že čím vyšší je cenová hladina, tím rychleji ceny rostou. Inflační spirála se velmi snadno roztáčí a jen obtížně zastavuje. Pro takový účinný zásah však u vlády ani u Parlamentu dostatek odvahy a zodpovědnosti nevidíme.