prof. PhDr. Jan Keller, CSc., sociolog, Ostravská univerzita, bývalý europoslanec
Patrně by o tom neměl rozhodovat sám ošetřující lékař, pokud neošetřuje všechny pacienty s touto chorobou na daném oddělení. Neměla by o tom ani rozhodovat nějaká vzdálená komise, která nemá s pacienty kontakt. Měli by o tom rozhodovat ve sboru lékaři, kteří se péči o tyto pacienty v příslušném zdravotním zařízení věnují. Myšlenka losování v málo pravděpodobném hypotetickém případě pacientů, kteří jsou na tom naprosto stejně, mně nepřipadá cynická, nýbrž relativně nejspravedlivější.
Jako člověk z věkové kategorie 65+ pochopitelně nevnímám kritérium věku jako kategorii vyloženě přátelskou. Své opodstatnění v tomto těžkém dilematu však má. Její zdůvodnění bude ovšem vždycky problematické. Člověk se těžko ubrání dojmu, že v poslední instanci hovoří pro kritérium věku slibovaný ekonomický přínos pacienta po uzdravení. Pokud tomu tak je, mělo by se to přiznat otevřeně a nežonglovat se zástupnými zdůvodněními.