Jaroslav Foldyna, Poslanec PS PČR
Pokud skutečně půjde o jednorázový, výjimečný výpadek, tak se domnívám, že by na směřování ČR a EU neměl mít podstatný vliv. Za mnohem důležitější pokládám to, co se stane ode dneška za rok. Pokud se podíváme na vývoj interpretace průběhu a výsledku 2. světové války ze strany unijního politického mainstreamu a také části naší politické a mediální scény, tak si nelze nevšimnout snah o označení tehdejšího SSSR jako spoluviníka této války. Osvobození velké části Evropy Rudou armádou pak je v tomto duchu označováno za dobytí. My samozřejmě nemůžeme vědět, co se Stalinovi honilo hlavou při přípravě paktu Molotov-Ribbentrop a při dalších, a nutno přiznat, že často velmi kontroverzních, aktech, které v souvislosti s 2. sv. válkou proběhly, avšak jednu věc pokládám za jasnou: pokud by nebylo německého nacismu, sovětský voják by nikdy nevkročil na území evropských zemí.
K tomuto přesvědčení mě vede více faktorů, který by samy o sobě byly tématem na samostatný a obsáhlý text, jež by popsal vojenskou, ekonomickou i politickou situací SSSR od jeho vzniku až do jeho konce. Všechny tyto okolnosti totiž vedly k tomu, že se tzv. Studená válka nikdy nestala válkou „horkou.“
Jednoznačným viníkem za vznik a šíření dvou nejhorších totalit v lidských dějinách, tedy nacismu a bolševismu, nese Německo. A nutno říci, že bohužel nese velkou část viny také za vznik a šíření totality třetí a ještě zrůdnější – za neomarxismus. Právě k tomu, abychom si nevšimli, jak tato ideologie, jejímž jediným cílem je všeobecná a totální destrukce, proniká do našich životů, slouží současné uměle vyvolávané nepřátelství proti Rusku. Tato země má jistě mnoho chyb, ale vypadá to, že má jednu velmi dobrou vlastnost: proti nákaze neomarxismem si zřejmě vypěstovala rezistenci. Proto je neomarxistům trnem v oku. Za rok, při oslavách 76. výročí konce 2. světové války uvidíme, kam jsme se v tomto směru posunuli. Pamatujme si dnešek, Dnes pořád ještě neomarxisté připouští, že Rusko snad bojovalo proti německému nacismu a že snad i některé země od německého nacismu osvobodilo. Možná se za rok dozvíme, že Adolf Hitler osvobodil Evropu od ruského bolševismu. Ani pak ale ani na okamžik nepochybujme o tom, že jde pouze o snahu o odvedení pozornosti nás, Evropanů, od skutečné a smrtelné hrozby, které v současnosti čelíme. Tou hrozbou není ani komunismus realizovaný dle J. V. Stalina, ani nacismus realizovaný dle A. Hitlera, ale neomarxismus realizovaný dle L. D. Trockého a jeho ideových následovníků.