Ústavní soud 2. února 2021 zrušil část volebního zákona. Udělal to pět týdnů poté, co prezident republiky oficiálně podepsal vyhlášení sněmovních voleb na 8. a 9. října 2021.
Sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský 4. února 2021 odůvodnil ve vysílání České televize rozhodnutí tak, že „napadená úprava byla skutečně nepochybně protiústavní“ a že „docházelo k hrubému porušení základního ústavního principu o rovnosti hlasů“.
Ačkoli byl Pavel Rychetský vicepremiérem ve vládě Miloše Zemana, která volební zákon před dvěma desítkami let předkládala, v ČT se 4. února 2021 od zákona ostře veřejně distancoval. Prohlásil:
„potěšilo mě, nebyl jsem předkladatelem, nebyl jsem zpracovatelem toho návrhu. To byl ministr vnitra, tuším, že Stanislav Gross to byl tehdy. Nebyl jsem ani zpravodajem v parlamentu a, a to furt mě těší. A už tehdy jsem to, co jsme dneska zrušili kritizoval.“
Fakta jsou ovšem zcela jiná. Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský před více než dvaceti lety jako vicepremiér a senátor v parlamentu volební zákon obhajoval. A sám pro něj dokonce tehdy zvedl ruku.
Ponechme stranou, že moderátorka České televize mu ani jeho slova z roku 2000, ani jeho tehdejší hlasování v Senátu, nepřipomněla. Proč tomu tak je, není předmětem tohoto textu.
Jaké postoje k volebnímu zákonu, který letos prohlásil za protiústavní a porušující princip rovnosti hlasů, v roce 2000 senátor Rychetský, předseda Legislativní rady vlády a místopředseda vlády Miloše Zemana, tedy skutečně zastával?
Svým kolegům senátorům na jednání 23. června 2000 nejprve vyčetl „míru emocionality“ a jejich údajný „naprostý nedostatek věcných argumentů“. Kritizoval, že se návrh zákona stal v české politice „ztělesněným zlem“, že je chápán jako „útok nejenom na demokracii, ale dokonce na samotné demokratické základy státu.“
Obhajoval rovněž přepočet hlasů: „přecházíme na D‘Hondtův volební systém, kterým se volí v celé Evropě, do Evropského parlamentu ve většině zemí,“ řekl Pavel Rychetský doslova. A dodal: „předložená novela pouze posiluje většinové prvky. Doporučoval bych ctěným kolegům, aby úvahy o neústavnosti přenechali Ústavnímu soudu.“
Zatímco Ústavní soud v současném nálezu, který předseda Rychetský obhajuje, píše, že demokracie „je systém, ve kterém politické strany prohrávají ve volbách“, v roce 2000 v parlamentu senátor Rychetský zdůrazňoval: „demokracie je především vláda většiny. Je to vláda na čas, dočasná vláda většiny, tzn., že je povinnost opakovaně dávat možnost znovu vygenerovat tuto většinu. Samozřejmě, že demokracie je i ochrana menšiny. Ale prosím, to neznamená, že musí menšina za každou cenu mít zastoupení, nýbrž ochrana menšiny znamená, že musí mít právo stát se příště většinou. To tento volební zákon nikomu neubírá.“
Shrňme to. V roce 2000 senátor Rychetský za volební zákon kopal. V roce 2014, už jako předseda Ústavního soudu, na volebním zákonu nic protiústavního také neshledal. Ovšem v roce 2021 už volební zákon podle něj nepochybně protiústavní je. Opravdu lze po těchto kotrmelcích věřit tomu, že Ústavní soudci se „řídí ústavními zákony a rozhodují podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně,“ jak slibují prezidentu republiky?