“Braňte nezávislost veřejnoprávního vysílání v České republice a základní hodnoty demokracie a právního státu jakožto nezpochybnitelných principů Evropské unie”, vyzvaly dnes v otevřeném dopise české poslance Evropského parlamentu bývalá europoslankyně a ředitelka zpravodajství ČT Jana Bobošíková, bývalá členka Rady ČT Jana Dědečková a současná členka Rady ČT Hana Lipovská. Zároveň europoslance vyzvaly k interpelaci k Evropské komisi.

“Jsem velmi zneklidněna tlakem nezávislost na ČT, který vyvíjejí politici – v tomto případě Senát a ministr kultury Zaorálek – na Radu ČT. Nevím, zda si uvědomují, že tak porušují Ústavu ČR, respektive Listinu základních práv a svobod. Velmi to připomíná politický nátlak z období před 20 lety, který jsem v Radě ČT osobně zažila. Tehdy mnozí politici nerespektováním dělby moci a ústavního pořádku ČR zcela nedemokraticky a nezodpovědně rozpoutali tzv. televizní krizi. Zásadním způsobem poškodili jak veřejnoprávní televizi, tak důvěru v právní stát v naší zemi. Kdyby nebyli senátoři i ministr Zaorálek chráněni svými mandáty, podala bych na ně po jejich usnesení a výrocích trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy,“ uvedla ke svému podpisu Jana Dědečková, členka Rady ČT z let 2000-2001.

“Samozřejmě registruji politické útoky na práci Rady ČT i na svou osobu. Vzhledem k tomu, že se jich dopouští horní komora Parlamentu ČR i další politici, kteří zákony naší země jistě znají, nelze jejich činnost interpretovat jinak, než jako snahu podkopávat principy právního státu a svobodu slova v České republice a vyvolat tak, stejně jako před 20 lety, silnou vnitropolitickou krizi. Takové jednání považuji za krajně nezodpovědné a demokracii poškozující!“, poznamenala další signatářka otevřeného dopisu Hana Lipovská, členka rady ČT.  

Dopis českým poslancům Evropského parlamentu navazuje na stížnost, kterou pro porušení pravidel právního státu v souvislosti s usnesením a výroky Senátu Parlamentu České republiky a ministra kultury Vlády České republiky Lubomíra Zaorálka na adresu Rady České televize zaslala Jana Bobošíková dne 27. listopadu 2020 k Evropské komisi.

„Obávám se, že došlo k zásadnímu porušení dělby moci v České republice a k nehoráznému politickému nátlaku a ohrožení svobody slova klíčového veřejnoprávního média,“ uvedla Jana Bobošíková. „Navíc ani Senát Parlamentu ČR, ani ministr kultury Vlády ČR nemohou rozhodovat o zákonnosti. Od toho jsou v právním státě nezávislé soudy, nikoliv politické tribunály,“ dodala.

Dne 19. listopadu 2020 přijal Senát usnesení, které konstatuje, že „Rada České televize odvolala dozorčí komisi a má za to, že způsob tohoto odvolání nebyl v souladu se zákonem o České televizi“; „žádá Volební výbor Poslanecké sněmovny, aby se na své nejbližší schůzi těmito pochybeními ze strany Rady České televize zabýval“; a „vyzývá Poslaneckou sněmovnu, aby v případě potvrzení porušení Zákona o České televizi členy Rady ČT zvážila odvolání těch členů Rady ČT, kteří se protizákonného jednání dopustili“.

Dne 24. listopadu 2020 zveřejnil ministr kultury Lubomír Zaorálek na sociální síti Facebook příspěvek s označením „Rada ČT by měla respektovat zákon“, ve kterém konstatuje, že ho znepokojuje chaos, který v posledních dnech vyvolává jednání Rady ČT. „Při odvolání dozorčí komise Rada ČT zřejmě úplně ignorovala znění zákona.“ Takový závěr přitom není podložený žádnou právní analýzou a nezakládá se na pravdě.

„Posláním jediného přímo voleného orgánu Evropské unie, kterého jste přímými reprezentanty je zajišťovat, aby další orgány či instituce EU pracovaly podle demokratických zásad. Jsme přesvědčeny, že pokusy o narušení nezávislosti veřejnoprávního vysílání v České republice nesmí zůstat bez povšimnutí evropských orgánů, které mají nejen možnost, ale zejména povinnost vynucovat dodržování základních demokratických principů i zásad právního státu v členských státech“, zakončily signatářky otevřený dopis europoslancům.

— — —

V Praze dne 5. prosince 2020

Otevřený dopis:

Výzva k interpelaci Evropské komise v případě zásahů do nezávislosti veřejnoprávního vysílání v České republice a porušování práva, základních hodnot i principů Evropské unie

Vážený pane poslanče,

obracíme se na Vás jako občané České republiky z titulu Vaší pozice poslance Evropského parlamentu zvoleného za Českou republiku v závažné věci týkající se zásahů do nezávislosti veřejnoprávního vysílání v České republice, a tím narušení základních hodnot demokracie a právního státu jakožto nezpochybnitelných principů Evropské unie.

1. Úvodem k vytýkanému jednání Senátu a dalších veřejných činitelů

Rada České televize (dále také „Rada“ nebo „Rada ČT“) se na svém zasedání 11. listopadu 2020 rozhodla v souladu se svými zákonnými kompetencemi odvolat dozorčí komisi pro dlouhodobé neplnění povinností vyplývajících pro ni ze zákona, když v důsledku jejího dlouhodobě pasivního přístupu nebyly včas zjištěny nedostatky v hospodaření s majetkem České televize. Tyto nedostatky se projevily v konečném důsledku například v nutnosti odkupu pozemků, na nichž se nachází budova studia České televize v Ostravě, za cenu výrazně převyšující znalecký odhad.

Tento krok vyvolal fakty nepodloženou reakci některých veřejných činitelů i senátorů, podle kterých Rada nepostupovala transparentně, odvolání členů dozorčí komise řádně nezdůvodnila a nepostupovala podle zákona. Postoj některých senátorů byl dokonce včleněn do přijatého usnesení č. 44/2020 k aktuální situaci v Radě České televize, které konstatuje, že „Rada České televize odvolala dozorčí komisi a má za to, že způsob tohoto odvolání nebyl v souladu se zákonem o České televizi“, „vyzývá Poslaneckou sněmovnu, aby v případě potvrzení porušení Zákona o České televizi členy Rady ČT zvážila odvolání těch členů Rady ČT, kteří se protizákonného jednání dopustili“ a „žádá Volební výbor Poslanecké sněmovny, aby se na své nejbližší schůzi těmito pochybeními ze strany Rady České televize zabýval“.[1]

K bezprecedentnímu vyjádření přistoupil i ministr kultury České republiky Lubomír Zaorálek, který 24. listopadu 2020 zveřejnil na sociální síti Facebook příspěvek s označením „Rada ČT by měla respektovat zákon“, ve kterém konstatuje, že ho znepokojuje chaos, který
v posledních dnech vyvolává jednání Rady ČT. „Při odvolání dozorčí komise Rada ČT zřejmě úplně ignorovala znění zákona.“[2]. Takový závěr přitom není podložený žádnou právní analýzou
a především – nezakládá se na skutečnosti.

Senát ČR označuje jednání členů Rady České televize za pochybné a bez jakéhokoliv odůvodnění konstatuje protiprávnost postupu, jímž byli členové dozorčí komise odvoláni. Dále formálním způsobem (přijetím usnesení) apeluje na Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby se tímto aktem z pozice orgánu, kterému je Rada odpovědná, zabývala a zvážila odvolání členů Rady.

Senátu ČR však takový návrh nejenže nepřísluší, ale překračuje i meze svých pravomocí
a zneužívá svého postavení, čímž narušuje dělbu moci ve státě i nezávislost České televize, resp. její Rady. Rada ČT má nezávisle zajišťovat nezpochybnitelné právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a jakákoli ingerence třetích stran plnění toho poslání ohrožuje. Orgánu moci zákonodárné (Senát) či výkonné (členové vlády) nepřísluší jakkoliv rozhodovat o porušení zákona či označovat interní, a navíc zákonem předpokládané, procesy organizační struktury veřejnoprávního média za nezákonné. Taková pravomoc přísluší pouze orgánu moci soudní, který jako jediný by byl nadán k vydání závazného rozhodnutí o porušení postupu předpokládaného zákonem (v případě, že by k němu skutečně došlo).

Veřejnoprávní vysílání je v České republice regulováno primárně zákonem č. 483/1991 Sb.,
o České televizi (dále jen „zákon o ČT“), který upravuje postavení a fungování české veřejnoprávní televize a rovněž stanoví, že „Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů (…) za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu.“[3]

Rada je pak orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a Rada je ze své činnosti odpovědna výhradně Poslanecké sněmovně.

Poradním orgánem Rady České televize ve věcech kontroly hospodaření České televize je dozorčí komise, jejíž existence je prvkem k posílení postavení i nezávislosti Rady České televize, která by jí měla umožňovat uplatnění většího vlivu na celkový vývoj České televize. Nezávislost je přitom základním stavebním kamenem úspěšného veřejnoprávního vysílání.

2. K působnosti Evropské unie v oblasti veřejnoprávního vysílání

Veřejnoprávní vysílání je striktně spojeno se základním právem na svobodu projevu, které Evropská unie uznává a všeobecně zakotvuje v článku 11 Listiny základních práv EU. Klíčová role veřejnoprávního vysílání je přitom uznána i na úrovni primárního práva EU, konkrétně Protokolem 29 připojeným ke Smlouvě o fungování EU, ve kterém se členské státy EU shodly na tom, „že systém veřejnoprávního vysílání v členských zemích je přímo spjat
s demokratickými, společenskými a kulturními potřebami každé společnosti a s potřebou zachovat mediální pluralitu.“

Dodržování těchto principů je blíže specifikováno v sekundárních předpisech a dalších dokumentech, v rámci kterých Evropská komise jednoznačně deklaruje zájem Evropské unie zajistit vysílání veřejné služby.[4] [5] Ty jsou přitom podpořeny řadou dalších doporučení a deklarací Evropského parlamentu, Rady EU, ale vně EU i Rady Evropy, jakožto organizace, jejíž hlavní poslaní je ochrana lidských práv a podpora právního státu, a která považuje existenci veřejnoprávního vysílání za nezbytnou a důležitou pro současnou společnost.

Citované předpisy vztahující se k veřejnoprávnímu vysílání navazují na působnost EU v oblasti právního státu, spravedlnosti, transparentnosti a hodnot tak, jak ji předpokládá článek 2 Smlouvy o Evropské unii, podle kterého je „Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. (…)“.

Tyto základní hodnoty Evropské unie je nutné chránit ve všech členských státech. Evropská unie považuje právní stát za páteř každé moderní ústavní demokracie a spojuje ho se samotným předpokladem členství v Evropské unii. Dodržování pravidel právního státu představuje základní předpoklad k tomu, aby mohla být zachována veškerá práva plynoucí z primárního práva a také z práva mezinárodního.[6] Obecný zájem Unie a uplatňování Smluv a opatření přijatých na jejich základě zajišťuje Komise. Evropský parlament má pak pravomoc vykonávat parlamentní dohled nad činností Evropské komise.

Uvedená pravidla EU se na úrovni členských států projevují v národních úpravách veřejnoprávního vysílání. V České republice je pak tímto základním předpisem právě zákon o ČT. O návaznosti české právní úpravy veřejnoprávního vysílání na právo Evropské unie svědčí
i skutečnosti, že do působnosti Rady spadá podle § 8 odst. 1 písm. d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství (Evropské unie) na transparentnost finančních vztahů v České televizi.

3. K důsledkům jednání Senátu a dalších veřejných činitelů

Při uplatňování veřejné moci je třeba striktně vycházet z principu dělby moci v horizontálním smyslu a respektovat základní demokratický princip – systém brzd a protiváh, který brání uzurpaci moci a získání výhradního postavení některé ze složek státní moci, které musí být fakticky oddělené a vnitřní mechanismus vzájemné kontroly nastaven tak, aby veškerou pravomoc nemohl ovládnout jeden samotný orgán. Dělba moci je přitom považována za esenciální záruku demokratického uspořádání, zábranu před koncentrací moci, a tím i za garanci svobody jednotlivce a zachování lidu jako výhradní konstituující síly, která zaručuje principy právního státu, a žádné její porušení nesmí uniknout adekvátní pozornosti. Dodržování principu dělby moci je v demokratickém právním státě dnes pokládáno za podmínku sine qua non demokratičnosti politického systému.

Je proto nepřípustné, aby Senát Parlamentu ČR (orgán moci zákonodárné) či jiní veřejní činitelé, jako například členové vlády (ministr kultury – reprezentant moci výkonné), zasahovali do kompetencí svěřené ústavním pořádkem i samotnými principy fungování státu orgánům moci soudní, a docházelo tak k:

i. vážnému ohrožení nezávislosti klíčového orgánu České televize dohlížejícího nejen na hospodaření, složky veřejné služby v oblasti poskytování informací, vytváření
a šíření programu a rozvíjení kulturní identity, ale také na programovou skladbu České televize – Rady České televize, která hlídá hospodaření i obsah veřejnoprávního vysílání, a navíc

ii. zásahům do jeho činnosti orgánem – Senátem Parlamentu ČR, který k tomu není zákonem zmocněn, přičemž tento zásah odporuje základnímu principu evropského právního státu – dělby moci. Orgán moci zákonodárné ani výkonné (v tomto případě ministr kultury) nesmí přebírat funkce moci soudní a svým usnesením rozhodovat, zda došlo či nedošlo k porušení zákona. Takový závěr přísluší pouze orgánu k vydání takového rozhodnutí nadanému, kterým však Senát, jako jedna z komor Parlamentu ČR, ani vláda České republiky, není. Ani svou činností nesmí vytvářet tlak na Radu České televize s cílem ovlivňovat její rozhodování a narušovat její nezávislost. Podle zákona o České televizi je navíc jediným orgánem, kterému je Rada České televize ze své činnosti odpovědná, výhradně Poslanecká sněmovna.

V demokratickém právním státě nelze tolerovat politické vměšování se do záležitostí veřejnoprávní televize. Jak bylo dovozeno výše, nezávislost České televize jako veřejnoprávního média je základním atributem právního státu, skrze který se realizují
i základní lidská práva. Tyto oblasti jsou proto svěřeny do kompetence orgánům Evropské unie, neboť přímo souvisejí nejen s porušením nejen evropského práva, ale i základních unijních hodnot a principů.

Za účelem ochrany základních hodnot Evropské unie se Jana Bobošíková, jedna ze signatářek tohoto otevřeného dopisu, obrátila na Evropskou komisi se stížností, ve které žádá, aby se tímto neodůvodnitelným zásahům do základních hodnot Evropské unie zabývala a přijala příslušná opatření.

Vážený pane poslanče,

s ohledem na závažnost výše popsané situace se na Vás obracíme s výzvou, abyste se i Vy ze své pozice excesem Senátu a dalších veřejných činitelů v České republice narušujícím princip dělby moci kompetencí zabýval na úrovni Evropského parlamentu. Posláním jediného přímo voleného orgánu Evropské unie, kterého jste přímým reprezentantem, je zajišťovat, aby další orgány či instituce EU pracovaly podle demokratických zásad. Jsme přesvědčeni, že uvedené pokusy o narušení nezávislosti veřejnoprávního vysílání v České republice nesmí zůstat bez povšimnutí evropských orgánů, která mají nejen možnost, ale zejména povinnost vynucovat dodržování základních demokratických principů i zásad právního státu v členských státech.

Je Vaší možností například interpelovat Evropskou komisi, aby sdělila, jaké kroky podnikla či podnikne za účelem, aby nebyly v České republice nadále porušovány základní principy Evropské unie – demokracie a právního státu. V případě Vašeho zájmu jsme připraveni Vám poskytnout veškerou součinnost, směřující ke zdárnému řešení zásahů do nezávislosti veřejnoprávního vysílání s cílem ochránit svobodu a demokracii v České republice, které se sami osobně ze své pozice dlouhodobě věnujeme.

 

S úctou

Ing. Jana Bobošíková, v. r., členka Evropského parlamentu v letech 2004–⁠2009 a ředitelka zpravodajství České televize v letech 2000–2001

Ing. Hana Lipovská, Ph.D. , v. r., členka Rady České televize

Jana Dědečková, v. r., členka Rady České televize v letech 2000–2001

 

[1] Zdroj: https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/97139/81480.

[2] Celý příspěvek z Facebooku ministra kultury: „Rada ČT by měla respektovat zákon: Znepokojuje mě chaos, který v posledních dnech vyvolává jednání Rady ČT. Při odvolání dozorčí komise Rada ČT zřejmě úplně ignorovala znění zákona. Dozorčí komisi nelze vinit ze spáchání nějakého kolektivního zločinu. Odvolat lze pouze jednotlivé členy a pouze z důvodů, které jsou v zákoně přesně definovány. Nic z toho Rada nedodržela. Pokud se protizákonně odvolaní členové odvolají či podají žalobu k soudu, může být výsledkem miliónová škoda způsobená ČT. Kuriózní výsledek působení Rady, jejíž noví členové si chtěli údajně posvítit na řádnost hospodaření ČT.

Česká televize není nekritizovatelná, ale veškerý postup její Rady se musí vždy řídit příslušnými pravidly a zákonem. Vyzývám Radu ČT, aby skoncovala s diletantismem, postupovala napříště odpovědně a kompetentně a neprohlubovala svými kroky nejistotu a chaos. Volba nové dozorčí komise by za této situace byla jen další eskalací problémů, které Rada ČT v posledních dnech svým postupem vytvořila.“

[3] Viz § 2 odst. 1 zákona o ČT.

[4] Sdělení komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (2001/C 320/04); Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (2009/C 257/01).

[5] Sdělení Komise (2000) 580 o službách obecného zájmu: „Vysílací média hrají ústřední roli ve fungování moderních demokratických společností, zejména v rozvoji a přenosu sociálních hodnot. Proto odvětví rozhlasového a televizního vysílání podléhalo od svého počátku zvláštní úpravě v obecném zájmu. Tato úprava vycházela ze společných hodnot, jako je svoboda vyjadřování a právo na odpověď, pluralismus, ochrana autorských práv, podpora kulturní a jazykové rozmanitosti, ochrana mladistvých a lidské důstojnosti, jakož i ochrana spotřebitele”. Preambule rovněž cituje Usnesení Rady EU o veřejnoprávním vysílání z 25. ledna 1999, kde se zdůrazňuje: “Přístup široké veřejnosti, bez diskriminace a na základě rovných příležitostí, k různým kanálům a službám je nezbytným předpokladem pro plnění zvláštního závazku veřejnoprávního vysílání”.

[6] Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Nový postup EU pro posílení právního státu (COM/2014/0158 final).