Institut svobody a demokracie dlouhodobě sleduje dění v Maďarsku jako významném členském státu V4. I proto se jeho zástupci – Jana Bobošíková a Hana Lipovská – 22. července 2021 setkali na Velvyslanectví Maďarska v Praze s J. E. Dr. Miklósem Borosem, velvyslancem v České republice.

Počátkem března hovořil maďarský premiér Viktor Orbán
v obsáhlém interview pro maďarský týdeník Mandiner mimo jiné o rusko-ukrajinském konfliktu, liberální demokracii, Číně i Evropské unii. Některé pasáže rozsáhlého rozhovoru vybíráme.

Institut svobody a demokracie nesdílí bez výhrady všechny prezentované názory premiéra Orbána, ale jako absolutní zastánci svobody slova jsme přesvědčeni, že by se s nimi měli mít čeští čtenáři možnost seznámit.

Zdroj: https://mandiner.hu/cikk/20220303_interview_with_prime_minister_viktor_orban, publikováno 3. 3. 2022

O rusko-ukrajinském konfliktu a jeho dopadu na Maďarsko

Maďarsko je pro mír. Je v našem zájmu zůstat mimo válku, aby se strany co nejdříve dohodly a aby byl mír.

Pokud jde o ruského prezidenta, vždy dodržoval vše, na čem jsem se
s ním dosud dohodl, a my také. Až donedávna byly vztahy mezi Maďarskem a Ruskem vyrovnané a spravedlivé. (…) Začátek války vytvořil také pro Maďarsko novou situaci.

(…)

Pokud jde o poválečné bilaterální vztahy, jedna věc je jistá: po válce bude Rusko nadále existovat. A po válce bude mít Maďarsko a Evropská unie své zájmy. Neexistuje žádný dobrý důvod pro ukončení naší energetické spolupráce s Ruskem. Lídři EU také dali jasně najevo, že sankce neovlivní dodávky energie z Ruska, protože by to zničilo evropskou ekonomiku. (…) Pokud bychom ukončili energetickou spolupráci s Ruskem, účty za energie každé maďarské rodiny by se během jediného měsíce ztrojnásobily. Proto takový krok nepodporuji. Cenu za válku by neměly platit maďarské rodiny.

(…)

Mezinárodní politika je obtížný byznys. Věnuji se tomuto řemeslu více než třicet let a toto je moje třetí válka. (…) Výhodou praxe ve vládě je, že znám význam strategického klidu: mluvit střídmě, ale přesně a zodpovědně.
V takových chvílích nelze dovolit, aby politická kampaň dostala přednost před národními zájmy.

Opozice chce poslat zbraně, které by byly použity proti Rusům, nebo poslat vojáky do boje s Rusy. To ukazuje, že nemají žádné zkušenosti, žádné znalosti a žádný smysl pro zodpovědnost. Svými nezodpovědnými prohlášeními přilévají benzín do ohně, a to je v rozporu se zájmy Maďarska. Místo politického avanturismu potřebujeme odpovědnou politiku, bezpečnost a stabilitu.

Jsme rádi, že můžeme Ukrajincům pomoci při vyjednávání s Ruskem. Poskytneme dokonce místo pro mírová jednání. Nabízíme také humanitární pomoc Ukrajině, dodáváme palivo do vozidel, jídlo a základní zásoby. A do třetice, vítáme každého, kdo sem přijede z Ukrajiny.

O novém rozložení sil v geopolitice

Za současného stavu se Čína brzy stane nejsilnější ekonomickou
a vojenskou mocností světa. Amerika upadá, zatímco Čína sílí. S našimi deseti miliony obyvatel jsme v alianci se Západem, ale také chceme vytvořit prospěšný vztah s nově vznikající supervelmocí. Pro tvůrce politik je to složitý úkol, hraničící se sférami umění.

Víme, jaký je svět pod anglosaskou nadvládou. Ale ještě nevíme, jaký bude svět čínská dominance. Jedna věc je jistá: Anglosasové chtějí, aby svět uznal jejich pozici coby morálně správnou. Pro ně nestačí přijmout realitu moci; také potřebují, abyste přijali věci, které považují za správné. Číňané takovou potřebu nemají. V příštích desetiletích to bude určitě zásadní změna.

O Německu

Německá má v ekonomice obrovské bicepsy; v kultuře dobře vyvinuté svalstvo; ale v bezpečnostní politice jen hubená lýtka. Nemá žádnou vojenskou sílu a kvůli druhé světové válce nemůže o takovou moc usilovat.

(…) Hodnocení kancléřky Merkelové bude silně ovlivněno tím, co se Německu stane dál. Zda byla éra Merkelové dobrá nebo špatná, záleží na tom, s čím bude srovnávána.

O ekonomice

Některé evropské země mají poměr dluhu k HDP výrazně nad 100 procenty. (…) Jedním z nápadů zadlužených států je kolektivizovat jejich státní dluh na evropské úrovni. Merkelová to vždy odmítala, ale postoj nové německé vlády je zatím neznámý. Není dobrým znamením, že odešel guvernér Německé spolkové banky, protože v otázce dluhu se shodoval s Merkelovou. Na základě našich historických zkušeností existuje oprávněná obava, že evropská levice zavede EU do dluhové pasti. Jak řekla Margaret Thatcherová, problém socialistů je v tom, že dříve nebo později jim dojdou peníze jiných lidí.

(…)

Nemůžeme si dovolit spoléhat pouze na Američany. (…) Maďarský postoj podporuje přísnou fiskální politiku a maastrichtská kritéria jsou nezbytná; ale vylučme výdaje na bezpečnost ze společných pravidel rozpočtového deficitu.

O Severoatlantické alianci

NATO je velkým přínosem (…) Prezident Macron a středoevropští lídři a já věříme, že by mohla být navázána vojenskopolitická spolupráce mezi Francií a střední Evropou. Válka mezi Ruskem a Ukrajinou by mohla strany v tomto směru posunout ještě dál.

O spolupráci v rámci V4

[V rámci V4] chceme držet Rusy dál od nás, ale je mezi námi významný taktický rozdíl. Poláci chtějí posunout hranici západního světa až na hranici světa ruského. Pokud toho bude dosaženo, cítí se bezpečně
a NATO – včetně Polska – může rozmístit dostatečné síly na západní straně této hranice. To je důvod, proč důrazně podporují členství Ukrajiny v NATO. Ovšem podstatou maďarského taktického myšlení je, že oblast mezi Ruskem a Maďarskem by měla mít adekvátní šířku a hloubku. Dnes se tato oblast nazývá Ukrajina.

O významu členství Srbska a Makedonie v EU z pohledu Maďarska

Je to důležité z bezpečnostních a obchodních důvodů. Rusko-ukrajinská válka jasně ukazuje, že na Balkáně již nesmí být bezpečnostní černá díra nebo vakuum. Dlouho jsme tvrdili, že oblast mezi Řeckem a Maďarskem nesmí být geopolitickou pustinou mimo Evropskou unii, využívanou jako hřiště pro zájmy USA, Evropy, Ruska a Turecka. Současná válka jen posiluje naši argumentaci.

(…)

Pro nás je však bezpečnost Maďarska na prvním místě, a dobře víme, že v éře masové migrace, pandemií a válek je jedinou cestou k ochraně bezpečnosti Maďarů silná armáda. Příští desetiletí bude o bezpečnosti.

O genderu

Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že jednoho dne navrhnu, abychom do Ústavy napsali, že otcem je muž a matkou žena, určitě bych se smál. Řekl bych, že účelem ústavy není potvrzení samozřejmých biologických faktů. A teď jsem to já, kdo to inicioval. (…) Budeme-li mlčet, pokrčíme rameny, vytvoříme ve společnosti klima, ve kterém budeme my sami přitahovat podivné pohledy. (…) Maďarsko je svobodná země a všichni dospělí mohou žít, jak chtějí. Naše děti však musí být chráněny před genderovou propagandou a nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je referendum.

O maďarských volbách

Je bolestným faktem, že i dvaatřicet let po pádu komunismu stále vnímáme parlamentní volby jako otázku života a smrti. Normálně by volby měly být jen o dobrém vládnutí.

(…)

Neměli bychom přeceňovat svou vlastní důležitost. Naše vítězství nebude stačit k dosažení konzervativního obratu v Evropě.

O liberální demokracii

[Otázka redakce: Co je špatného na doktríně liberální demokracie?]

Je to trik. Demokracie je samostatný koncept: vláda lidu. Tento koncept si nelze ideologicky přivlastnit. Z demokracie mohou vyrůst liberální administrativy, konzervativní administrativy, křesťanskodemokratické administrativy – nebo sociálně demokratické administrativy. Dříve nebyla demokracie sama o sobě nikdy nikým označována, protože demokracie je půda, ze které vyrůstají vládní politiky různých ideologií, a poté spolu soupeří. Na počátku 90. let si však liberálové uvědomili, že musí být ovládnuta samotná demokracie.

Liberálové došli k závěru, že cílem nebylo vyhrát debatu o tom, kdo by mohl demokraticky uzákonit lepší politiku, ale zmocnit se demokracie samotné. Nyní musíme říci, že ne všechny demokracie jsou liberální, a to, že něco není liberální, neznamená, že to nemůže být demokracie.