v souvislosti s trestním oznámením na soudce Ústavního soudu ČR Jana Filipa, Pavla Rychetského a Kateřinu Šimáčkovou k prošetření možného zneužití pravomoci úřední osoby a pro maření přípravy a průběhu voleb

Vážení ústavní činitelé,

první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk říkal: „Jen ať jsou spory, ale ať se bojuje s rozumem a poctivě.“ Jsme přesvědčeni, že ústavní soudci Jan Filip, Pavel Rychetský a Kateřina Šimáčková nekonali v duchu demokratických tradic ani v duchu svého ústavního slibu. Zrušení části volebního zákona Ústavním soudem letos v únoru považujeme za zákeřný útok na samotnou podstatu demokratického zřízení naší země. Proto jsme podali toto trestní oznámení a požádali státní zastupitelství o prověření jejich jednání jako možné zneužití pravomoci úřední osoby a maření přípravy a průběhu voleb.

Trestní oznámení bylo podáno ISDe, zastoupeným Janou Bobošíkovou a Hanou Lipovskou v pátek 19. března 2021 k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, na vědomí dáno též Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Ústavní soud dva měsíce po vyhlášení voleb svým rozhodnutím, učiněným navíc v mimořádném nouzovém stavu pandemie, rozkolísal volební systém, který byl stabilní dvě desítky let. Ještě více rozjitřil náladu ve společnosti a přispěl k zásadnímu oslabení důvěry občanů v demokratické instituce. Navíc, jak ukazují politická jednání, bude velmi obtížné v době pandemie, a v časové tísni, uzákonit nová volební pravidla tak, aby se s nimi mohli seznámit a ztotožnit jak občané-voliči, tak politické strany a jejich kandidáti. Volby mají být svátkem demokracie a vrcholným vyjádřením svobodné vůle lidu. A to není fráze. Aby tomu však tak skutečně mohlo být, musí mít volby svá jasná pravidla a časový harmonogram. A občané i účastníci politické soutěže musí mít informace.

Místo toho dnes, pouhých 170 dnů před volbami do Poslanecké sněmovny, nevíme, kolik bude volebních obvodů, jaké bude kvorum pro koalice, ani kolik hlasů bude třeba pro zvolení zákonodárce do Poslanecké sněmovny. Dosavadní diskuse na půdě Poslanecké sněmovny ukazuje to, co byli ústavní soudci povinni předpokládat; téma nové organizace voleb je samozřejmě daleko složitější a jeho uspěchané a nepromyšlené projednání může jen dále poškodit Českou republiku a voliče. Cesta k novému volebnímu systému musí být vystavěna na odborné i politické diskusi a jeho přijetím napříč společností, což ze své podstaty není možné v době, kdy jsou volby již vyhlášeny.

Politický závod dávno začal a probíhá. Průzkumy veřejného mínění, které samy o sobě formují, částečně determinují a ovlivňují nejen volební rozhodování, ale také preference občanů, ztrácejí smysl. Mimo jiné proto, že neexistuje volební klíč. Z uvedených důvodů proto mají průzkumy veřejného mínění značný deformační a dezinformační charakter a pro demokracii destrukční potenciál.

Ústavní soud vydal svůj nález poté, co byly volby prezidentem republiky vyhlášeny. Časování vyhlášení nálezu lze jen stěží označit jako náhodné nebo dokonce přirozeně vyplývající z pořadu jednání Ústavního soudu. Čtyři disentující soudci Ústavního soudu ve svém odlišném stanovisku dali nahlédnout do pozadí procesu přijetí nálezu, což je v praxi Ústavního

soudu zcela mimořádný a vysoce alarmující krok. Upozorňují, že se Ústavní soud „v této situaci neocitl proto, že by se v plenárních diskusích podrobně zabýval předloženou zpravodajskou

zprávou a pečlivě zvažoval argumenty svědčící pro či proti návrhu na zrušení napadených usnesení“. Soudci ústavního soudu byli naopak vystaveni tlaku, aby byl nález vydán právě nyní. Souhrnně podle nich celý proces přijetí nálezu dává „značně ponurý obraz o způsobu rozhodování Ústavního soudu v této věci“.

Ústavní soud nerozhodl jen protiústavně, ale také zcela v rozporu s praxí Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj je změna ve volebním systému prováděná méně než rok před volbami neslučitelná s demokratickým zřízením a v rozporu s čl. 3 Protokolu č. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jíž je Česká republika vázána jako součástí svého právního řádu. Toho si soudci museli být jistě dobře vědomi, zejména ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která je od roku 2012 zástupkyní členky tzv. Benátské komise za Českou republiku a je jedním z kandidátů na nového soudce Evropského soudu pro lidská práva.

V ISDe nám osud České republiky nikdy nebyl, není a nebude lhostejný. Víme, že svoboda se nedá koupit, odpovědnost se nedá zdědit a demokracie se nedá nařídit. O svobodu a demokracii musíme každodenně pečovat, i když je to někdy těžké. A pokud někdo proti svobodě a demokracii vystoupí z pozice nedotknutelné moci, musíme je bránit.

V ISDe jsme od počátku nevěřili tomu, že český právní řád je natolik slabý, že proti rozhodnutí Ústavního soudu není vůbec žádné obrany. Trestní oznámení na ústavní soudce pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a z maření přípravy a průběhu voleb jsou krajním prostředkem. Dokládají ale, že žádná instituce není ve svobodné a demokratické společnosti nedotknutelná, jedná-li svévolně a v rozporu s principy právního státu. Občan v demokratickém zřízení nikdy není zcela bezmocný.

Vážení ústavní činitelé,

ve světle výše sdělených skutečností si Vás dovolujeme požádat o maximální odpovědnost při rozhodování o nových pravidlech pro volby do Poslanecké sněmovny České republiky tak, aby nedošlo k zesilování chaosu a dalšímu oslabení důvěry občanů v demokratické instituce v naší zemi.

Zároveň věříme, že Senát Parlamentu České republiky využije své ústavně dané pravomoci a nebude bránit případnému trestnímu stíhání výše uvedených soudců Ústavního soudu, pokud orgány činné v trestním řízení nezávisle shledají podezření na možné zneužití pravomoci úřední osoby a maření přípravy a průběhu voleb jako důvodná.

Ing. Jana Bobošíková,
prezidentka Institutu svobody a demokracie, z. ú.

Ing. Hana Lipovská, Ph. D.,
členka správní rady Institutu svobody a demokracie, z. ú.

Praha, 23. března 2021